Přestože jsme každý, kdo Filipa známe, tajně doufali v to, že „ulítne“ v nějakém ze tří olympijských startů, dopadlo nakonec vše, asi jak mělo. V žádném ze startů rozhodně nepropadl a dokázal, že se v sedmnácti může měřit s dospělými. Na nejlepší borce neměl, ale také nikomu z těchto borců nebylo sedmnáct! Prostě zkušenosti se dají získat věkem a hlavně pro ně Filip do Ria jel. Za čtyři roky bude starší, zkušenější a pokud bude makat nadále, jako nyní (o tom mi nepochybujeme), můžeme se dočkat v Tokiu. Filipe, díky a ať se daří! Jsi vzorem pro naše mladé pušky (a nejen ty mladé 🙂